Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Autotrofní mikrobiální společenstva na jehlicích nahosemenných dřevin
Nováková, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Škaloud, Pavel (oponent)
V této bakalářské práci jsem shrnula dostupné informace o autotrofních mikrobiálních společenstvech rostoucích na jehlicích nahosemenných dřevin. Tento fenomén je poměrně nový, pozorovaný od osmdesátých let 20. století. V práci popisuji složení společenstev, jejich sezonalitu, korelaci se znečištěním ovzduší, hlavně s koncentracemi dusíku a síry. Kromě možnosti bioindikace pomocí těchto epifytických společenstev jsem zahrnula i bioindikaci pomocí lišejníků jako organismů k bioindikaci hojně používaných, dále bioindikaci pomocí mechů a řas rostoucích na borce stromů. Práce taktéž obsahuje kapitolu s podrobným popisem tří nejfrekventovanějších druhů zelených řas vyskytujících se ve společenstvech na jehlicích. Ve vlastní práci jsem se zabývala vztahem kvantitativních parametrů nárostů (tloušťka, pokryvnost, množství řas) na jehlicích tisu červeného (Taxus baccata L.) a kvalitou ovzduší v Praze.
Management druhu Taxus baccata L. na vybraných lokalitách ŠLP ML Křtiny
Horský, Karel
Tato diplomová práce se zabývá výskytem tisu červeného na školním lesním podniku ve Křtinách a dále podává určitý pohled na problémy s odrůstáním přirozené obnovy způsobené spárkatou zvěří. Cílem práce bylo zmapování dospělých tisů a vyskytující se přirozené obnovy s následným navržením managementu na daných lokalitách. V průběhu roku 2014 a 2015 probíhalo na zájmových lokalitách šetření, kterým byly zjišťovány určité atributy, jako jsou pohlaví, výška, průměr, poškození atd. Poloha jedinců byla zmapována pomocí technologie Field--Map a výsledné mapy byly vyhotoveny v systému ArcGIS. Na daných lokalitách bylo na podzim roku 2014 nalezeno a zmapováno 556 jedinců tisu, z toho bylo 92 dospělců a 464 jedinců přirozené obnovy. Z kontrolního měření na jaře roku 2015 bylo na lokalitách nalezeno 337 jedinců přirozené obnovy, což jsou 27 % ztráty.
Autotrofní mikrobiální společenstva na jehlicích nahosemenných dřevin
Nováková, Radka ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Škaloud, Pavel (oponent)
V této bakalářské práci jsem shrnula dostupné informace o autotrofních mikrobiálních společenstvech rostoucích na jehlicích nahosemenných dřevin. Tento fenomén je poměrně nový, pozorovaný od osmdesátých let 20. století. V práci popisuji složení společenstev, jejich sezonalitu, korelaci se znečištěním ovzduší, hlavně s koncentracemi dusíku a síry. Kromě možnosti bioindikace pomocí těchto epifytických společenstev jsem zahrnula i bioindikaci pomocí lišejníků jako organismů k bioindikaci hojně používaných, dále bioindikaci pomocí mechů a řas rostoucích na borce stromů. Práce taktéž obsahuje kapitolu s podrobným popisem tří nejfrekventovanějších druhů zelených řas vyskytujících se ve společenstvech na jehlicích. Ve vlastní práci jsem se zabývala vztahem kvantitativních parametrů nárostů (tloušťka, pokryvnost, množství řas) na jehlicích tisu červeného (Taxus baccata L.) a kvalitou ovzduší v Praze.
Rozšíření tisu červeného v České republice se zřetelem na jeho ekologickou amplitudu‚ vyhodnocení rizikových faktorů a zpracování komplexního návrhu opatření pro záchranu tohoto silně ohroženého druhu
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy
Základním cílem projektu je zastavení poklesu biologické rozmanitosti ochranou vzácného a ohroženého druhu tisu červeného (taxus baccata). Projekt si klade za cíl zpracovat návrh managementu populací a záchranných programů tisu na základě výzkumu jeho biologie, ekologie a rozšíření včetně návrhu dlouhodobého, udržitelného hospodaření a péče v chráněných územích a v navazujících ekosystémech. V roce 2007 byly shromážděny a prostudovány literární prameny poskytující informace o rozšíření tisu červeného. Pozornost byla věnována topomastice. Byly prostudovány další zdroje informací, herbářové položky obsahující tis červený. Navázaly se kontakty na datové zdroje a získal se příslib jejich badatelského využití (databáze pomístních jmen na území Čech, historické lesnické mapy - Národní zemědělské muzeum v Praze, spolupráce s LČR). Je vyřízena výjimka z ochranných podmínek vybraných NPR ČR umožňující vstup do ZCHÚ za účelem výzkumu tisu. Zahájily se práce na vyhledávání toponym z mapových děl a byla navržena struktura šetřených dat vztahujících se k toponymům. Byl zpracován a ověřen postup terénního šetření tisu červeného. První získaná dendrometrická data byla předběžně vyhodnocena.
Rozšíření tisu červeného v České republice se zřetelem na jeho ekologickou amplitudu‚ vyhodnocení rizikových faktorů a zpracování komplexního návrhu opatření pro záchranu tohoto silně ohroženého druhu
Ústav pro výzkum lesních ekosystémů, s.r.o., Jílové u Prahy ; Kačmar, Martin ; Zatloukal, Vladimír
Základním cílem projektu je zastavení poklesu biologické rozmanitosti ochranou vzácného a ohroženého druhu tisu červeného (taxus baccata). Projekt si klade za cíl zpracovat návrh managementu populací a záchranných programů tisu na základě výzkumu jeho biologie, ekologie a rozšíření včetně návrhu dlouhodobého, udržitelného hospodaření a péče v chráněných územích a v navazujících ekosystémech. Byly vypracovány Metodika managementu populace tisu červeného v přírodní rezervaci V Horách (Terešovské tisy) a v souvisejícím územím se zřetelem na posílení jeho populace v daném území a záchranu genofondu tohoto silně ohroženého druhu a metodiky péče o populaci tisu červeného v CHKO Moravský kras. Jsou uvedeny výsledky rozsáhlého terénního výzkumu, sběru dat, pořizování fotodokumentace. Je připravována databáze o současných populacích tisu, jejich vlastnostech, zdravotním stavu, míře ohrožení a stavu biotopu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.